Logo

KOLUMBUS

Spolek KOLUMBUS

Název projektu: Zapojení uživatelů psychiatrické péče do tvorby a rozvoje strategií - provádění výzkumů a reprezentativních šetření
Termín realizace: 1.1. 2016 – 31. 12. 2016

Mapování potřeb uživatelů psychiatrické péče je v České republice, ale i v celé Evropě je nedostatečné, a proto náš spolek Občanské sdružení KOLUMBUS realizoval v době od 1.1. 2016 do 31.12. 2016 formou reprezentativního výzkumu zjišťování informací od lidí s duševním onemocněním. Již v roce 2014 a 2015 jsme spolu s Národním ústavem duševního zdraví realizovali výzkum týkající se péče o duševně nemocné. Dále byl každoročně v projektu Pacientští důvěrníci, který náš spolek započal v roce 2004, distribuován dotazník s otázkami týkající se spokojenosti s hospitalizací v nemocnicích.


Hlavním cílem projektu „Zapojení uživatelů psychiatrické péče do tvorby a rozvoje strategií – provádění výzkumů a reprezentativních šetření“ v roce 2016 byl výzkum, respektive reprezentativní šetření bariér a potřeb osob s duševním onemocněním a následná snaha o zpracování metodiky týkající se duševní hygieny a prevence rozvoje duševních chorob. Cílem výzkumu bylo zjistit jaké jsou bariéry osob s duševním onemocněním v kontextu běžného života a práce, dále bylo nutno zjistit jaké jsou potřeby osob s duševním onemocněním v téže rovině, zjistit jak respondenti dokáží řešit problém organizace práce a odpočinku a zjistit jak respondenti vnímají své bariéry ve vztahu ke společnosti.


Touto problematikou je nutné se zabývat proto, že bariéry, které duševně nemocní pociťují, vedou k dalšímu stresu a zátěži, která nepříznivě ovlivňuje proces uzdravování. Unikátnost toho projektu jsme spatřovali v tom, že byly v celém projektu zapojeny pouze osoby s duševním onemocněním ve stabilizovaném stavu. Zaměření našeho výzkumu bylo na tyto oblasti: životospráva, organizace práce, pracovní prostředí, systém vlastních hodnot. Naše výsledky budou uvedeny na webových stránkách spolku a též výsledky můžeme uplatnit na přednáškách pro širší okruh posluchačů - školy, úřady, NNO. Budeme se tímto podílet na naplňování cílů prevence vzniku a života s duševní nemocí.


 Do projektu pomocí dotazníkového šetření a zároveň počítačové aplikace se zapojilo 66 osob s duševní nemocí. Jak nám ukazují výsledky, které jsou uvedeny v grafech, v projektu bylo zapojeno přibližně stejné procento mužů a žen. Nejvíce lidí bylo ve skupině, která tvořila střední věk, ve věkovém rozmezí 36 – 50 let, tedy v produktivním věku. Jak nám také graf napovídá, více než polovina osob se snaží pracovat (téměř 60%). Je však patrné, že někteří pracující invalidní důchodci pracují v organizacích, kde mají svým způsobem chráněná místa, aby na ně nebyl vyvíjen takový pracovní tlak, kterému čelí zdraví členové společnosti. Sama duševní onemocnění jsou většinou dlouhodobě léčena a mají doživotní působnost. Pro takto nemocného člověka je velmi těžké se zařazovat do společnosti a i lékaři některým osobám nedoporučují práci, protože u nich často dochází k atace (znovupropuknutí) nemoci. I samotní pacienti, kteří mají zkušenosti se svou nemocí se bojí pracovat, protože se domnívají, že by se jim jejich zdravotní stav zhoršil. Někteří rodiče či příbuzní nemocných mají také strach podporovat zdravotně postižené osoby v touze či nutnosti pracovat, jelikož znají, jak negativně se následná ataka nemoci podepsala na dlouhé úzdravě nemocného z akutní fáze nemoci.


K psychiatrickému onemocnění se často přidávají i přidružené fyzické nemoci, a tak přes 60% osob má ještě jiné onemocnění. Přesto se tito lidé snaží o udržení své fyzické kondice a jedním ze základních způsobů jejich sportování je chůze na delší procházky. Zde je opět nutné zdůraznit, že chůze je nejen ozdravná, ale take jedním z nejlevnějších způsobů cvičebního pohybu, jelikož pro finanční nákladnost jiných druhů sportu  jsou jiné druhy pohybu z těchto důvodů pro duševně nemocné spoluobčany nedostupné. Může se zdát, že většina osob s duševním onemocněním kouří, avšak pravidelně pouze 30% těchto osob a 70% nekouřilo, přestalo či kouří občas. Část dotazníkového šetření je uvedena v příslušných kruhových grafech. Je nutné také zmínit, že se nám podařilo zapojit určitou část uživatelů do reformního procesu změny péče o duševní zdraví. Tito lidé se také vyjadřovali k tomu, jak se k nim při hospitalizaci chovali ošetřovatelé a lékaři, že se jim často nelíbil jejich přístup k nim, stěžovali si na podmínky v nemocnicích, např. na neobvykle velké množství osob na jednom pokoji atd.


 Navázali jsme při docházení za respondenty spolupráci s různými spolky a sdruženími, jako i s jednotlivci z různých skupin a klubů duševně nemocných osob napříč celou Českou republikou. Byli to respondenti samotného celorepublikového spolku KOLUMBUS, dále z pražských Fokusů Mosty a Fokusu Libušina (Podskalí), z pražských Andělských křídel, z ústeckého Self - Helpu apod. Cílem našeho spolku je zobrazit více výsledků na našich webových stránkách a budeme se snažit o to, aby se výzkum mohl doplnit či v dalších letech opakovat.

 

 

 

 

Copyright © 2017 - Spolek KOLUMBUS