Logo

KOLUMBUS

Spolek KOLUMBUS

malé dítě malé mládě
usedá na svou postýlku

zrak bloudí pokojem
a vzpomíná na matku

to usínání maminko moje
moje malá ručička a kde je Tvoje

bolestná touha zní do noci
a jedině maminka může pomoci

půjdem spolu rosou cest
půjdem spolu do velikých měst

tam si děti také hrají
a maminky se usmívají

půjdem spolu někam hodně daleko
                   a potom zpátky

podívej se už vyšla první hvězda
                   nad našimi vrátky

Tomášek se usmívá
podívám se podíváš
na ty krásy světa
aby láska vzkvetla

Tomásku ty malý kluku
podám podáš podáme si ruku
cestou kolem světa
aby láska vzkvetla

úsměv patří všem
vem si ho jen vem

modř nebe a léta si podmanila i Tomáška
chce se mu rozběhnout se loukou
do výšky vzlétat jako motýl nebo vážka

Chce se mu rozběhnout se Slunci vstříc
pohladí ručičkou trávu
usměje se na svou mámu
tak to je léto a náš malý princ

kéž nám láska potrvá
cestou životem, cestami život

hned se smějem, hned zas pláčem
hádej kdo je více nadšen

jednou Ty a jednou já
kéž nám láska potrvá

(tak jsme spolu oba dva)

sluníčko vychází potkáme se
sluníčko září políbíme se
jak chutnám slunce volám veselá
jako třešinka moje první
                      je slyšet ozvěna

sluníčko zapadá mám slzu v oku
sluníčko už ji nevysuší
já ji slíbám moje třešinko
                     šeptá milý

Copyright © 2017 - Spolek KOLUMBUS