Logo

KOLUMBUS

Spolek KOLUMBUS

podzim už zlátne
otvíráš branku do dětsví
kolik podzimů
kdo ví

od Tvé lásky
každý můj podzim mládne
kolik podzimů
já vím

červené slunce
anebo déšť
divoký vítr a tedy pěst
sevřená chladem blížící se zimy
s věčným teplem v nás

cesta se točí krajem
zužuje se v dálce
jak cesta životem
zůstaňme věrní lásce

cesta se klikatí
točí krajem
my sladce rozesmátí
jak obilí zrajem

když vkročí ti do cesty vlčí mák
když planá růže je v keři
zastav se a zůstaň stát
tolik krásy že věřím

vřes zavoněl kolem cesty
a provoněl i celý kraj
slunce se smálo a štěstí
padalo i na mou dlaň

tou dlaní tě chci ochránit
abys rovně šel
a jednou své srdce kraji
také otevřel

letní odpoledne se usadilo v lukách
les tiše šumí
vlaštovky pokračují ve svých hrách
a ony to umí

letní odpoledne se usadilo v trávě
les tiše zpívá
já chtěla jsem Vám říci právě
že se ráda dívám

na motýlí lety z květů
na prosluněný kraj
že tolik lásky je tu
hraj loutno léta hraj

léto je pavučina broučka
léto jsou bosé nohy kloučka

léto je vážka v prudkém letu
léto je sedmikráska v květu

léto je bouře se všemi hromy a blesky
a potom promočený zákrut ztezky

léto je léto a říkat to po sté
léto je bosé nahé a prosté

Jaro vytrysklo z hor
položilo se na louky
na rozoranou půdu

Jaro s ptáky
a s cestou po které půjdu
až někam za obzor

Copyright © 2017 - Spolek KOLUMBUS